Ve dne v noci - Zbyněk Sedlecký
Art & antiques 9/ 2005, s. 96
Autor: Petr Vaňous
Zbyněk Sedlecký (1976), absolvent brněnské FaVU (Jiří Načeradský) a pražské AVU (Jiří Sopko), se od začátku svého uměleckého působení věnuje výhradně malířskému médiu. Na vybraných malířsky tradičních motivech kontinuálně rozvíjí a zdokonaluje své vizuální vidění a cítění. Postupným ověřováním určité vztahovosti mezi zvoleným ústředním motivem obrazu (pták, figura) a jeho rámcem (keř, krajina) došel Sedlecký k bravurnímu zvládnutí jednoho z nejproblematičtějších bodů malby vůbec – spojení lidské figury a krajinného rámce. Ač se zpočátku zdálo autorovo směřování příliš námětově uzavřené, neaktuální a snad až manýristicky apartní, dopracoval se jeho prostřednictvím k zvládnutí malířské formy, což je pro svobodné pohybování se v příslušném médiu pro umělce vždy velká přednost. Do kontextu mladé české malby zařadily autora kolektivní projekty 6. května (2003, Praha), Medový vřez (2003, Cheb), Artnow.cz (2003, Praha), naposledy výstava MINI (2005, Brno).
Autor: Petr Vaňous
Zbyněk Sedlecký (1976), absolvent brněnské FaVU (Jiří Načeradský) a pražské AVU (Jiří Sopko), se od začátku svého uměleckého působení věnuje výhradně malířskému médiu. Na vybraných malířsky tradičních motivech kontinuálně rozvíjí a zdokonaluje své vizuální vidění a cítění. Postupným ověřováním určité vztahovosti mezi zvoleným ústředním motivem obrazu (pták, figura) a jeho rámcem (keř, krajina) došel Sedlecký k bravurnímu zvládnutí jednoho z nejproblematičtějších bodů malby vůbec – spojení lidské figury a krajinného rámce. Ač se zpočátku zdálo autorovo směřování příliš námětově uzavřené, neaktuální a snad až manýristicky apartní, dopracoval se jeho prostřednictvím k zvládnutí malířské formy, což je pro svobodné pohybování se v příslušném médiu pro umělce vždy velká přednost. Do kontextu mladé české malby zařadily autora kolektivní projekty 6. května (2003, Praha), Medový vřez (2003, Cheb), Artnow.cz (2003, Praha), naposledy výstava MINI (2005, Brno).
Na pražské výstavě ve Via artu se Sedlecký prezentuje novou sérií tzv. černých obrazů. Zhodnocuje se tu motiv neutrálního zpravidla temného pozadí, které si vyzkoušel již ve starším obrazovém souboru s motivy ptáků, stejně jako prvek zasazení lidské figury do obrazového rámce. To lze poprvé zaznamenat v předcházejících zimních krajinách. Sedlecký pomalu zvětšuje formát a nutno přiznat, že se v něm pohybuje s jistou suverénností. Obrazy vznikají podle náhodně vybraných autorských snímků. Ty zachycují blíže neurčené „dění“, probíhající „kdesi“ v nočních či brzkých ranních hodinách. Aktéři výjevů zůstávají anonymní, k divákovi otočeni zpravidla zády. Figurují tu významněji vlastně pouze části jejich oděvů vystupujících ze tmy – bunda, kalhoty, batoh, pokrývka hlavy apod. Není ani jasné, v kterém ročním období se výjev odehrává, natož pak proč. Výsledkem je zvláštní žánrová malba, jejíž prvotní realistický impuls je rozvolněn jednak sjednocující tmou, jednak užitím spreje. Plochy dynamizované tímto prostředkem mění celkové vizuální vnímání výjevu a posunují ho do roviny jisté ireality. Sedleckému se daří sdělovat obrazový příběh pracující s prvky zastřené, nekompaktní paměti, jejíž ryze informační hodnota je skoro nulová. O to více tu promlouvá obraz sám za sebe a o to více je také patrnější, v čem může být současná malba specifická.
